Online rozhovor o intervencích ČNB s členem bankovní rady … – Patria.cz

November 19, 2013 6:37 pm0 commentsViews:

Upozornění:
* Redakce Patria Online si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria Online si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru

  • Otázka (rup*hej, 11:29) -

    Dobrý den. Pane Lízale, jaká kritéria musí být splněna, aby rada vyhodnotila, že se jí intervence nezdařila? Provádí rada vůbec takové vyhodnocení? Vyvozuje důsledky z osobní zodpovědnosti? Jaké vidíte podstatné rozdíly, mezi intervencí švýcarské centrální banky a intervencí ČNB? V obou případech jde zavěšení národní měny na euro, s primárním cílem bránit posilování měny s negativním vlivem na národní ekonomiku.

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 15:29) -

    ČNB pravidelně zpětně vyhodnocuje plnění inflačního cíle. Tato kapitola je součástí veřejně dostupné Zprávy o inflaci na webu ČNB.

    Zahraniční instituce a pozorovatelé postupu ČNB rozumí. Tento postup byl doporučen MMF v rámci hodnocení ČR dle Article 4. Dnešní zpráva OECD Economic Outlook 2013 říká, že měnová politika by měla zůstat uvolněná. Na jisté podobnosti mezi naší intervencí a postupem Švýcarské centrální banky poukázalo poslední číslo časopisu The Economist.

    Tímto se loučím a přeji hezký zbytek dne.

  • Otázka (rup*hej, 11:02) -

    Dobrý den. Pane Lízale, jak je zajištěno a zpětně testováno zabránění zneužití insider informací mezi členy bankovní rady ČNB? Došlo v době menší než malé před intervenčním hlasováním rady ČNB ke změně měny v soukromých úsporách některého člena rady? Spokojen budu i s odpovědí typu: Ano/Ne/Nevím.

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 15:20) -

    Všichni členové bankovní rady musejí mít bezpečnostní prověrku a podávají majetkové přiznání. Členové bankovní rady nesmí působit ve statutárních orgánech podniků a vlastně mohou jen přednášet či autorsky psát. To jsou věci dané zákony (o střetu zájmů a zákonem o ČNB). Navíc má centrální banka etický kodex platný pro všechny zaměstnance, tedy i pro členy bankovní rady, podle kterého se musí etické komisi dopředu hlásit investiční aktivity.

    Etický kodex ČNB je dostupný na adrese http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/eticky_kodex.html 

    Z praktického hlediska, každý člen bankovní rady má individuální mandát, nelze dost dobře vědět, jak se kdo rozhodne na měnověpolitickém zasedání. Je mi jasné, že nejsem schopen vyvrátit spiklenecké teorie, ale já sám něco takového prostě odmítám.

  • Otázka (Lukáš Novotný, 11:02) -

    Dobrý den, zajímali by mne tyto jednoduché otázky. Proč k intervencím došlo až tehdy, kdy to nikdo jak u nás, tak ani ve světě nečekal (např. v Anglii kde na to dříve sázeli to nyní poprvé také nečekali)? Proč kurz 27Kč/EUR, když jste pořád říkali, jak by jste chtěli držet kurz okolo 26Kč/EUR když se pohyboval okolo 25,60Kč/EUR? Myslíte si stále, že tohle je ta dobrá čitelnost ČNB (pro importéry, kteří to odnesou nejvíce) o které stále mluvíte i po tom co mluvíte o kurzu na hranici 27kč/EUR který pozvolna stále stoupá a stoupá (nyní už 27,18)? Jak ekonomice pomůžou krachující podniky zabývající se stavební technikou, kde je momentálně největší krize a které jste ještě více potopily? Začínám věřit jednomu nejmenovanému hlavnímu ekonomu jedné velké banky, který prohlásil o členech ČNB, že nežijou v realitě, ale jsou odděleni od světa se svými grafy a udělali něco jen proto, aby bylo vidět, že něco dělají, protože jejich poslední rozhodnutí je již rok staré .. co si o tom myslíte? Děkuji za odpovědi, snad nějaké přijdou.

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 15:13) -

    Z hlediska uváděné hladiny kurzu v minulosti jde o nepochopení toho, co stará letní prognóza říkala (bohužel nepochopení často i na straně analytiků). Kurz na uvedené hladině byl za předpokladu poklesu tržních sazeb PRIBOR až téměř k nule, tedy hypotetické sazby centrální banky již lehce pod nulou. Takže obráceně, pokud úroky jsou výše a kurz je na předpovídané hladině, jde ve skutečnosti o nežádoucí zpřísňování měnových podmínek, na které by centrální banka měla reagovat snížením svých sazeb. Ale my už jsme byli na nule, níž to nejde. Tento nesoulad se časem zvyšoval, proto naše vyjádření o zvyšující se pravděpodobnosti intervencí a v současné prognóze ukazoval na ještě vyšší snížení sazeb. Toto uvolnění je teď doručováno přes kurzový nástroj. Nynější hladina kurz 27 CZK/EUR má vést k návratu inflace ke 2% při respektování nulové hranice sazeb.

  • Otázka (Homo, 10:53) -

    Dobrý den. Svým opatřením jste podpořili export. Domácí poptávka klesne, domácnosti nejen že budou šetřit, ale budou mít i míň peněz na utrácení. Export je v rukou převážně zahraničního kapitálu a jeho promítnuti do hospodaření (domácí poptávky), bude velmi omezené a to pouze na podniky, kde mají silné odbory. Mě vaše opatření spíše než impuls k ekonomickému oživení, připadá jako prostředek k razantnímu přesunutí bohatství ve prospěch a tady váhám. Můžete mě upřesnit na čí zakázku jste devastaci České ekonomiky provedli. Byl by váš zásah stejně razantní pokud byste měli hmotnou a trestní odpovědnost.

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 15:09) -

    Jde o jednostranný pohled optikou spotřebitele. Ale obyvatelé ČR nejsou jen spotřebitelé či střadatelé, jsou to též pracující, zaměstnavatelé, dlužníci, majitelé nemovitostí a investoři.

    Deflace vylučuje prosperitu země stejně jako vysoká inflace či hyperinflace. Oslabení koruny zvýší šanci českých výrobců prodat své doma vyráběné na zahraničních trzích (konkurenceschopnost). V naší ekonomice je velký podíl zpracovatelského průmyslu, hodně vyvážíme, a proto je naše ekonomika na změny kurzu velmi citlivá. Oslabení koruny poměrně rychle se probublá ekonomikou, zajistí jistotu zaměstnání tisícům lidí a ochrání ty nejhůře sociálně postavené.

    ČNB a bankovní rada jsou nezávislí a nepracují na zakázku pro kohokoliv. Naší mandátem je udržení cenové stability a od toho odvozujeme naši činnost a rozhodnutí. Členové bankovní rady jsou občané ČR jako každý jiný. Nechrání nás žádná imunita na rozdíl od poslanců či senátorů.

  • Otázka (rup*hej, 10:49) -

    Dobrý den. Pane Lízale, dejme tomu, že bude koruna pokračovat v oslabování, na 28, 29 … Při jakém kurzu byste intervenovali v opačném gardu a nakupovali na trhu koruny?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 15:03) -

    Rozhodnutí bankovní rady je o nákupu cizí měny, nikoliv o prodeji.

  • Otázka (rup*hej, 10:40) -

    Dobrý den. Pane Lízale, je legální používat v jurisdikci ČR měnu bitcoin? Jaký je váš názor na budoucnost této a analogických měn, které nejsou monopolizovány státem?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 15:00) -

    Můžete používat cokoliv, zákon upravuje pouze že musíte přijmout zákonné platidlo, ne co můžete přijmout, pokud vy sám chcete. Stejně tak můžete po vzájemné dohodě s protistranou plnit smlouvu třeba v naturáliích nebo jiných měnách.

  • Otázka (Koutný, 10:40) -

    Zdravím, pane Lízale, zaujala mě reakce Danske Bank na rozhodnutí ČNB o intervencích, která říká, že je to sice skvělé rozhodnutí ale mělo přijít dříve a mělo cílit kurz až ke 30 CZK/EUR. Co si o názoru ekonomů Danske myslíte? Byl byste Vy osobně pro dřívější a silnější zásah ČNB na trhu? JK

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:59) -

    Jak jsem dříve veřejně vyjádřil, názory na načasování se mohou hodně lišit, vždy však jde o individuální rozhodnutí podle individuálního vyhodnocení situace.

    Námi zvolená hladina vychází z mandátu banky, tedy docílení cenové stability. Podle vyjádření řady zahraničních analytiků je tato úroveň rámcově v souladu s jejich očekáváními. Vámi uvedený analytik má prostě jiný názor jak na načasování, tak na intervenční hladinu kurzu.

  • Otázka (rup*hej, 10:32) -

    Dobrý den. Pane Lízale, je dle vás správný pohled na intervenci, že se hodnota naspořeného bohatství českých domácností snížila během jediného dne o téměř 76 miliard korun, soudíme-li podle objemu bankovních vkladů a změny jejich hodnoty v koruně k euru? A kdybychom započítali i korunové cenné papíry včetně penzijních fondů, podílových fondů a dalších nástrojů, celková částka by šla řádově do stovek miliard? … a že tuto zcizenou hodnotu teď drži ČNB na své rozvaze ve formě jí nakoupených eur?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:58) -

    Koruna neztratila vnitřní hodnotu. Nikdo, kdo spoří v korunách, o nic nepřišel. Stokoruna, kterou lidé měli v peněžence před oslabením koruny, má pořád hodnotu sto korun. Většina obyvatelstva má příjmy i výdaje v korunách, takže tenhle pohled vnější optikou je nesmyslný. Je to stejná logika, jako bych tvrdil, že naší akcí celý zbytek Evropy zbohatl o 5 % svých vkladů. Vlastně celý svět zbohatl o 5 % světových vkladů…

    Zchudnout mohl jen ten, kdo se před intervencí chystal okamžitě odstěhovat do zahraničí. Na každé euro, na něž bude převádět svůj majetek a úspory, teď musí vynaložit asi o korunu více. Ale takových lidí je jen pár.

    I z účetního pohledu jde o nesmyslnou úvahu. Do rozvahy banky přibydou pořízené cizí měnové instrumenty přesně v hodnotě velikosti intervence. Tedy pokud by centrální banka v hypotetické situaci docílila uvedené změny hladiny kurzu nákupem jediného Eura za pouhých dvacet sedm korun, přibylo by na rozvaze těch 27Kč. Přecenění dosud držených rezerv zase závisí od velikosti rezerv před intervencí a docílené změny kurzu, nikoliv od objemu vkladů v jiných bankách, jak máte ve své úvaze. Takže banka nemůže v rozvaze držet žádnou „zcizenou“ hodnotu.

  • Otázka (oradapoisson, 10:29) -

    Vám se česká koruna líbí, protože tím odůvodňujete svojí existenci. V minulosti jste silnou korunou zlikvidovali ryze český průmysl, hlavně střední stav. Dnes již nic nezachráníte. Nebylo by lepší, kdyby jste zafixovali kurz, rozpustili jste se a začali něco pro tuto republiku dělat ?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:56) -

    Máme samostatnou měnu a nezávislou měnovou politiku proto ji používáme v souladu s naším mandátem. Váš návrh by rozhodně nic nevyřešil, situaci by naopak zhoršil, přišli bychom o stabilizující nástroj nezávislé měnové politiky.

  • Otázka (dorcas, 10:12) -

    Dobrý den, nemáte pocit, že jste nepochopili odpovědnost ČNB? Vy jste si ji redukovali na inflační cíl ať to stojí co to stojí. Inflační cíl byl ale koncipován v době hrozící inflace, Promítat stejnou optiku do situace kdy je inflace nižší než cíl je chybné. Opravdu si myslíte, že hlavní exprotéři, kterým devalvace pomohla (TPCA, SIEMENS, FOXCON atd..) zvýší zaměstnancům plat protože jim vzrostl zisk? Nebuďte naivní, jediné co se zvýší je odliv dividend z ČR. Tušíte, že např. v supermarketech berou pokladním židle aby rychleji pracovali? A ČNB tvrdí, že takový majitel zvýší zaměstnancům plat protože se mu zvýšil zisk díky změně kurzu. Platy se zvýší až tu nebude nezaměstanost v takovém rozsahu. To devalvace o 5% určitě neřeší.

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:53) -

    Ten pocit rozhodně nemám. Cenová stabilita je ústavou daný cíl a je primárním cílem centrální banky. Jak je cenová stabilita definována a proč to není nula, jsem již vysvětlil dříve.

    I zahraniční zaměstnavatelé se musí řídit rostoucí celkovou hladinou mezd v ekonomice. Pokud by za ní zaostávali, začnou přicházet o zaměstnance. Ano, vím, že jsou značné regionální a profesní rozdíly, nicméně to na základním argumentu o nastartování ekonomiky a souvisejícím růstu zaměstnanosti a mezd nic nemění.

  • Otázka (rup*hej, 10:12) -

    Dobrý den. Pane Lízale, jakou definici inflace/deflace upřednostňujete? Jeví se vám jako výstižná následující definice: inflace/deflace je růst/pokles celkového objemu peněz plus celkového objemu úvěrů při uplatnění pravidla mark to market (m2m)?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:46) -

    Mezi vývojem peněžní zásoby, resp. úvěrové emise a vývojem inflace není příliš silný vztah ani v normálních dobách. Natož právě v naší současné situaci, která se nazývá tzv. pastí likvidity, tedy jak jsem před chvílí zmínil, naše banky mají likvidity dost. Past likvidity může nastat při nízkých – v našich podmínkách již rok nulových – úrokových sazbách a při očekávání klesajících cen. Pak se totiž vyplatí jen nečinně „sedět na penězích“, protože se reálně zhodnocují samy od sebe. Peníze se tak začínají v ekonomice stále pomaleji obracet, a i když jich je hodně, tak HDP i cenová hladina mohou klesat. Což vyvrací základní předpoklad konstantní rychlosti oběhu peněz v ekonomice z teorie oběhu peněz.

    Účelem našich intervencí proto není další zvýšení likvidity v bankovním systému, potažmo množství peněz v oběhu, kterých není nedostatek, to by k ničemu nevedlo. Jdeme na to jinak. Je potřeba dát skrze uvolnění měnových podmínek ekonomice impuls, aby peníze začaly ve zvýšené míře obíhat, což je právě důsledek uvolnění měnových podmínek.

    V deflaci klesají všechny ceny v ekonomice, a protože firmám klesá odbyt, dále zlevňují, aby měly naději prodat. Tím firmám klesají příjmy, a proto musí zaměstnancům snížit mzdy nebo propouštět. Když je mezi lidmi méně peněz, protože mají nižší mzdy nebo nemají práci vůbec, dále klesají jejich nákupy – a firmám dále klesá odbyt. Musejí ještě více řezat mzdy nebo dále propouštět. A tak dokola. Říká se tomu deflačně-recesní spirála, z níž není snadné cesty ven, když už se do ní nějaká ekonomika dostane.

    Deflace tvrdě doléhá na každého, kdo má nějaký dluh. Ať už jde o hypotéku nebo o půjčku na auto nebo pračku. Když máte dluh, musíte platit pořád stejné měsíční splátky, a to i v deflaci. Hodnota vašeho dluhu se nemění. Ale vaše výplata se tenčí (když máte štěstí a pořád máte práci). Splátky dluhu berou čím dál větší podíl vašich příjmů – a na zbylé útraty máte čím dál méně peněz. A když práci ztratíte kvůli deflaci a recesi úplně a nemáte úspory, z nichž byste čerpali, jste v koncích.

  • Otázka (jirimi, 10:03) -

    Intervence obhajujete podporou exportu, který se podílí na zaměstnanosti a HDP cca 30% a každý rok končí na nových rekordech. Naše exportní montovny ale v naprosté většiny vůbec nevlastní čeští rezidenti. Ekonomika má problémy kvůli slabé domácí poptávce. Neumím si představit, že při klesajících reálných příjmech se díky vašemu zdražení zvýší spotřeba. Myslím, že jste spotřebitele spíše vystrašili a možná i tu vámi proklínanou deflační past vytvořili, protože lidé budou své nákupy odkládat na dobu, kdy se kurz opět vrátí na min. výchozí úroveň 26 CZK-EUR. Bohužel je vidět, jak jste na hony vzdálení reálné ekonomice, protože po 2 letech tvrdých cenových válek mezi konkurenty se podle mého pohledu prostředí stabilizovalo s relativně pozitivními vyhlídkami na ekonomické oživení. Místo toho tady máme další neuvěřitelný umělý zásah do fungování ekonomiky, který poškodí naprosto všechny. Co budete dělat, pokud jste tímto krokem spustili další kolo krize?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:39) -

    Nikoliv, náš primární argument je měnový, tedy udržení cenové stability a odvrácení rizika deflace. Zvolený nástroj má vedlejší pozitivní efekty, tedy ono zvýšení konkurenceschopnosti českého exportu. Že z toho některá média dělají primární důvod, nás mrzí a snažíme se to vysvětlit. Na druhou stranu, tento druhotný pozitivní efekt je vítaným povzbuzením pro ekonomiku.

    Pokud máte pravdu, a důchodový efekt skutečně dominuje nad substitučním, bylo by jedinou správnou odpovědí na krizi zvýšení úrokových sazeb doprovázené masivním posílením koruny. Ale tento ekonomický nesmysl nikdo přeci nedoporučuje.

  • Otázka (Pavel, 9:40) -

    Pane Lízale, ČNB chce udržovat inflaci na 2% a zároveň kurz na 27 Kč/Euro. Jak chcete splnit současně obojí? Když budete držet kurz na 27 Kč/Euro, bude inflace v příštích letech zase nízká. Nebo budete oslabovat korunu každý rok o 1 Kč/Euro?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:31) -

    Jasně jsme deklarovali, že kurs se stává nástrojem nikoliv cílem. Přišli jsme o nástroj v podobě úrokových sazeb, které jsou na technické nule. Roli nástroje teď přebírá kurz. Jelikož kurz je poněkud kvalitativně jiný nástroj, změny v ekonomice budou muset být výraznější, abychom zvažovali změnu jeho nastavení.

  • Otázka (petr.rik, 9:39) -

    Nebylo by smysluplnější tisknout neomezeně peníze a dávat je k dispozici vládě pro státní výdaje, aby se stát nemusel zadlužovat a vydávat dluhopisy? Jednak by vláda měla tolik chybějící peníze pro vládní výdaje a investice pro podporu ekonomiky a za druhé by to mohlo vést i k oslabení kurzu. Ovšem kdyby investoři viděli, že se díky takto financovaným vládním výdajům české ekonomice daří, tak by o korunu mohl být větší zájem a tím bychom zabili dvě mouchy jendou ranou: byl by dostatek peněz pro všechny, byly by peníze na investice a zakázky a kurz by se nemusel uměle oslabovat. Nebo vy ta eura, která ted nakupujete prakticky zadarmo jednou dáte vládě např. na splacení našeho dluhu?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:26) -

    Myslím, že odpověď je již v předchozí otázce. V Evropě se dbá na zákaz měnového financování.

  • Otázka (Josef, 9:29) -

    Dobrý den pane Lízale. 1) Proč ČNB nepostupuje stejně jako FED? Proč místo intervencí nekupuje za natištěné peníze více českých st. dluhopisů? Stát by byl méně závislý na finančních trzích a mohl by více fiskálně stimulovat ekonomiku. Vedlejším efektem by bylo oslabení koruny, což chcete. Je tento postup povolený jen vyvoleným a nám je zakázán? 2) Komu patří ČNB? Ve kterém zákonu to lze dohledat?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:22) -

    Jednoduše protože ČNB není FED. Máme jiný mandát daný ústavou a zákony, zejména zákonem o ČNB. Prostě některé věci nejde překlopit. Navíc historická zkušenost v Evropě se staví ve prospěch striktního oddělení fiskálu od měnové politiky. Dříve byla měnová politika v gesci vlád, tedy obvykle ministerstva financí. Jak ukazuje historická zkušenost, moc se to neosvědčilo.

    Český bankovní sektor je plný likvidity, tedy operace, dodávající likviditu nemohou v našem případě fungovat. Jen pro úplnost dodávám, že poměr vkladů k poskytnutým úvěrům je nad průměrem EU, množství přijatých vkladů převyšuje množství poskytnutých úvěrů, v EU a EMU je tomu přesně naopak. Tedy my máme likvidity nadbytek, ale jinde to neplatí, proto rozdílné nástroje a postupy.

    ČNB je institucí České republiky, její role je dána ústavou a zákony. Zjednodušeně řečeno, patří České republice, ale není jakkoli svázána s vládou.

  • Otázka (Kulík, 9:21) -

    Pane Lízale, při oznámení intervencí jste před dvěma týdny říkali, že chcete držet kurz “poblíž” hladiny 27 Kč/EUR. Je dnešních až 27,15 Kč/EUR podle vás stále “poblíž” intervenčního cíle? Jaká odchylka už by byla moc a ČNB by začala eura opět prodávat? Držím palce ve vašem boji :-)

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:17) -

    Říkáme, že kurz bude poblíž 27 Kč/euro nebo i mírně slabší. ČNB, když je třeba, kupuje zahraniční měnu za korunu, nikoli naopak.

    Děkuji za podporu.

  • Otázka (Michal Zazvonil, 9:18) -

    Dobrý den. Mohl byste prosím stručně vysvětlit, proč je cílem měnové politiky ČNB inflace, tedy zdražování? V učebnici ekonomie jsme se také učili, že je dobré spořit, ale inflací se přece úspory znehodnocují, nebo? Prosím o odpověď tak, aby ji pochopil ekonomicky průměrně zdatný občan = volič. Děkuji

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:15) -

    Jde o mediální zkratku a nepochopení mandátu centrální banky. Cílem centrální banky je cenová stabilita (schválně nepíšu stabilita cen, je v tom malý, avšak podstatný rozdíl). Cenovou stabilitou se rozumí stav, kdy měna si zachovává svoji vnitřní hodnotu, tedy slouží jako nástroj uchování (kvantity i kvality) spotřeby do budoucna. Kvantitu umíme měřit celkem přesně (kilogramy, počet). S kvalitou je to poněkud horší, i proto že často jde o subjektivnější pohled, například rychlost vyřešení požadavku či vstřícnost obsluhy. Někdy umíme kvalitu určitým způsobem ohodnotit, například prodloužení záruky ze dvou na pět let. Často však nikoliv.

    To vede k tomu, že část měřeného nárůstu cen je způsobena neodchycením nárůstu kvality produktu či služeb. Ve vyspělých ekonomikách platí, že naměřená inflace 1 % znamená de facto nulovou změnu z hlediska cenové stability. V méně rozvinutých ekonomikách je toto číslo větší.

    Jelikož pro centrální banky je mnohem jednodušší krotit inflaci než bojovat s deflací (a následnou deflační spirálou), přidává se 1 % jako bezpečnostní rezerva, aby náhodné odchylky k nižším hodnotám nevedly k deflačnímu nebezpečí.

  • Otázka (Johnny, 9:11) -

    Četl jsem tady, že ČNB jen za první den intervencí nakoupila eura asi za 100 miliard korun. Je tento odhad aspoň rámcově správný? Pokračovali jste v intervencích dále ve stejném tempu, nebo zbytek už řídí trh? Co bude ČNB s eury dělat, až intervence ukončí, aby dalším skokem kurzu opět nepoškodila podniky a lidi?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:08) -

    Čísla budou zveřejněna ve standardní čas, takže částku nekomentuji. V souladu se zkušenostmi jiných centrálních bank, které provádějí či prováděly podobné operace, četnost a objem obchodů v čase klesaly. V prvních dvou dnech bylo naše obchodování na trhu masivnější, než většina účastníků trhu asi očekávala. Doufám, že to ale jasně ukázalo, že ČNB je schopná dostát svému závazku nepřipustit přílišné posílení kurzu koruny přes úroveň 27 CZK za euro.

    Intervence na devizovém trhu je běžný obchod. Za nově vydané koruny ČNB při intervencích nakoupila eura. Za nulových úrokových sazeb centrální banka při intervencích vytváří české koruny bez jakýchkoli nákladů. Tyto nově vydávané koruny jsou vyměněny za eura a tato eura ČNB investuje do kvalitních cenných papírů, především vládních dluhopisů zemí jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, Kanada a Austrálie. Za koruny, které jsme při intervencích vydali, se tedy zvýšily devizové rezervy a do devizových zásob ČNB získáme kvalitní zahraniční cenné papíry.

  • Otázka (Petra S., 9:07) -

    Dobrý den, pan Lízale, dokážete si aktuálně představit scénář, který by donutil ČNB zvýšit cíl pro intervence až na 28 Kč za euro? Jak by vypadal?

  • Odpověď (Lubomír Lízal, 14:00) -

    Dobré odpoledne, zdravím všechny diskutující.

    Ano, dokážu. A není to nijak dramatický či nerealistický scénář: V Evropě se zpomaluje hospodářský růst, stále nejsou dořešeny problémy tamního bankovního sektoru, jih Evropy se stále potácí v problémech. ECB snižuje opět sazby, přesto dochází k trvalému poklesu cen v eurozóně. Přes importní ceny se výrazně prohlubují deflační tlaky.

Aktualizace rozhovoru


Podnikání – Zprávy Google

Tags:

Leave a Reply


*

code